Kdy čistit dřevěné hračky vlhce a kdy jen suchým hadříkem

Čím čistit dřevěné hračky, aby se nezničily? Většinou stačí dobře vyždímaný hadřík a kapka jemného mýdla, u lehce zašpiněných kousků dokonce jen suchý hadřík. Dřevo totiž nasává vodu jako houba, takže mu vadí hlavně namáčení a dlouhé sušení. Agresivní čističe zase zanechávají zbytky, které si dítě strká do pusy. Další řádky ukazují, kdy je správné čistit vlhce, kdy nasucho a kdy hračku raději nechat být. Postup se hodí pro hračky s přírodním povrchem i pro ty s vodovým lakem.

Suchý hadřík stačí víc, než byste čekali

Běžný prach z kostek, vláčků a panenek smetete měkkým štětcem nebo suchým bavlněným hadříkem. Do rýh a kolem koleček se dostanete starým měkkým kartáčkem. Suchý postup je nejšetrnější, protože dřevo nedostane žádnou vodu. Hodí se hlavně pro hračky, které děti používají doma a nepadají na zem.

Hračky s nenatřeným povrchem pomalu tmavnou od dotyků rukou. Je to normální stárnutí dřeva, nikoli špína. Lehké ztmavnutí nemá smysl drhnout, protože byste jen setřeli horní vrstvu. Jemné zbroušení má smysl až u hrubých míst, kde hrozí třísky.

Suché čištění dělejte pravidelně, třeba jednou týdně při úklidu pokojíčku. Kostky vysypte z krabice a každou otřete zvlášť. Díky tomu se špína nezažere a vlhké čištění budete potřebovat jen občas. Dítě se může zapojit a hračky „umýt“ suchým štětcem, což ho obvykle baví.

Kdy ano: vlhký hadřík a kapka jemného mýdla

Hračky zašpiněné od sušenky, plastelíny nebo bahna z pískoviště zvládne vlhký hadřík. Namočte ho do vlažné vody s kapkou jemného mýdla a pořádně vyždímejte, aby jen mírně vlhčil. Hračku otírejte po směru dřeva, ne v kroužcích. Hned potom ji přejeďte suchým hadříkem.

Dobře poslouží mýdlo bez parfemace, například šedé mýdlo nebo jemný dětský přípravek. Vůně se do dřeva vsákne a dítě ji pak cítí na ruce i v puse. Mýdlo rozpusťte ve vodě, nenanášejte ho přímo na dřevo. Zbytky pěny setřete čistým vlhkým hadříkem.

Kousátka a chrastítka, která dítě ochutnávalo, omyjte stejným způsobem a nechte oschnout. Vlhká očista je namístě také po nemoci ve školce nebo v rodině. Pracujte po jednotlivých kouscích, nikdy ne celou krabicí najednou. Hračka by neměla zůstat mokrá déle než několik minut.

Čím čistit dřevěné hračky, když se na nich objeví skvrna

Fix nebo inkoust ze dřeva obvykle nedostanete, spíš ho rozetřete. Mastnou skvrnu zkuste otřít hadříkem s trochou mýdlové vody. Barevné stopy po šťávě mohou zůstat, aniž by hračce škodily. Počítejte s tím, že dřevo si historii hraní pamatuje.

Na ohmataná místa a lehký zápach se někdy používá slabě ředěný ocet, vždy ho ale nejdřív vyzkoušejte na skrytém místě. U lakovaných hraček může povrch zmatnit. Po použití hračku otřete čistou vodou a nechte vyvětrat. Pro nejmenší děti vůni octa raději vynechte.

Na tvrdošíjné místo vytvoří jemnou pastu jedlá soda s trochou vody. Naneste ji měkkým hadříkem, krátce počkejte a setřete. Hrubé drhnutí vynechte, rozdrásalo by povrch. Pokud skvrna zůstane, berte ji jako patinu.

Kdy ne: namáčení, myčka a parní čistič

Dřevo ve vodě nabobtná a po vyschnutí může prasknout nebo se zkroutit. Lepené spoje povolí, takže z kostek mohou odpadávat kousky. Proto dřevěné hračky nikdy nenamáčejte ani neponořujte. Myčka na nádobí a pračka jsou úplně mimo hru.

Stejně škodí horká pára a sušení na topení nebo na slunci. Povrch pak praská a barva vybledne. Hračky s kolečky a kovovými osičkami navíc začnou rezivět. Když se hračka přesto namočí, osušte ji hned a nechte schnout při pokojové teplotě.

Vyhněte se také dezinfekčním sprejům a čističům s chlorem. Zbytky chemie ve dřevě zůstávají a dítě je může olíznout. Alkoholové přípravky dřevo vysušují a zanechávají zápach. Výjimkou je pokyn lékaře nebo výrobce, kterým se pak řiďte.

Jak hračku usušit a ošetřit

Po vlhkém čištění položte hračku na čistý hadřík a nechte ji oschnout na vzduchu. Obvykle to trvá několik hodin, podle velikosti. Hračky s dutinami postavte tak, aby mohla případná voda vytéct. Teprve suchou hračku vraťte do pokojíčku.

Neošetřené dřevo můžete občas potřít olejem, který je určený pro dětské hračky nebo dřevěná prkénka. Používá se například včelí vosk nebo olej schválený pro styk s potravinami. Naneste tenkou vrstvu a přebytek setřete. Nechte vstřebat podle návodu výrobce oleje.

Lakované hračky olejovat nemusíte, a ani byste neměli. Stačí je otřít a nechat vyschnout. Když si nejste jistí, jaký povrch hračka má, najdete to v návodu nebo se zeptejte výrobce. U starých hraček bez označení volte raději suchý postup.

Kdy hračku raději vyřadit

Plíseň, černé tečky a zatuchlý zápach dřevo nevyléčí ani důkladné čištění. Taková hračka patří do odpadu, zvlášť když ji dítě bere do pusy. Příčinou bývá vlhká sklepní krabice nebo hračka zapomenutá v koupelně. Ukládejte hračky do suchého a větraného prostoru.

Odlupující se lak, praskliny a třísky jsou druhým důvodem. Odlomený kousek může dítě spolknout, takže jemné obroušení nestačí, když je poškozená celá část. Hračku s ostrými hranami raději vyřaďte. Opravit lze jen drobné hrubosti.

Hračky po sourozencích nebo z druhé ruky nejdřív pečlivě prohlédněte a osušte. U nejmenších dětí jsou nároky na čistotu nejpřísnější. Starší děti snesou i ohmatané kousky. Dřevo vydrží léta, pokud se o ně pečuje s mírou.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Pokyny a návody výrobců dřevěných hraček