Jaké dřevěné hry a hračky mají ve světě
Ve světě mají spoustu dřevěných her, které u nás skoro nikdo nezná, a přitom je zvládne celá rodina od předškoláků po prarodiče. Skandinávci házejí kolíky na zahradě, v Japonsku se chytá kulička na hůlku a v Indii se cvrnkají kameny po hladké desce. Většinu z nich si můžete koupit, ale některé vyrobíte doma z kusu dřeva nebo špejlí.
Mikado: hůlky, které se nesmí pohnout
Hra s tenkými barevnými hůlkami je známá po celém světě a má dlouhou historii. Hůlky se v jednom svazku pustí na stůl a hráči je postupně vytahují tak, aby se žádná jiná nepohnula. Každá barva má jinou hodnotu. Děti se u toho naučí trpělivosti, jemnému pohybu prstů a také tomu, že prohra je součást hry. Kupované sady jsou nejhezčí, ale začít můžete se špejlemi, které označíte fixou.
Pro předškoláky počítejte body bez barev: každá hůlka je jeden bod.
Věž z dřevěných kvádrů
Z malých hladkých kvádrů se postaví věž po třech kouscích v patře, každé patro napříč tomu předchozímu. Hráči pak postupně vytahují jeden kvádr zespodu nebo ze středu a pokládají ho nahoru. Věž roste, kolísá a ten, pod kým spadne, prohrál. Hra je napínavá pro děti od pěti let a dospělé baví stejně. Malé děti si s kvádry mohou jen stavět, stejně jako s obyčejnými kostkami.
Čím výš věž roste, tím víc se třesou ruce.
Skandinávské hry na zahradu
Kubb pochází ze Švédska a někdy se mu přezdívá vikingské šachy. Na trávníku stojí proti sobě dvě řady dřevěných špalíků, uprostřed hřiště větší špalík krále. Týmy se střídají v házení dřevěných kolíků a snaží se porazit soupeřovy špalíky. Krále smí shodit až ten, kdo vyčistil celé soupeřovo pole. Hraje se venku na rovném terénu, ideálně v létě na zahradě nebo na louce, a hodí se pro velkou skupinu, protože se hraje v týmech.
Z Finska pochází hra s očíslovanými dřevěnými kolíky, kterou lze přirovnat ke kuželkám. Dvanáct kolíků stojí v hloučku a hráči je shazují házecím špalíkem. Když spadne jeden kolík, získáte tolik bodů, kolik je na něm číslo. Když spadne víc, počítá se jejich počet. Kdo první dosáhne přesně padesáti bodů, vyhrává. Jestli číslo přesáhnete, spadnete zpět na pětadvacet. Pravidla zvládne školák za pár minut a počítání bodů je pro děti skrytá matematika.
Kendama a carrom
Kendama je tradiční japonská hračka. Na dřevěné rukojeti jsou miska na každé straně a hrot, na provázku visí kulička s otvorem. Cílem je kuličku chytit do některé z misek nebo nabodnout na hrot. Začátečníkovi se napoprvé moc nedaří, ale pár dní zkoušení stačí na první úspěch, a pak je těžké přestat. Hodí se pro školáky a teenagery, kteří si trénují koordinaci ruky a oka, a dá se vzít kamkoli. V Japonsku se kolem ní pořádají i soutěže, kde hráči předvádějí složité triky. Pro začátek stačí zvládnout chytání do největší misky. Hračka je tichá, nepotřebuje stůl ani baterie, a proto je výborná na dlouhé čekání u lékaře nebo na nádraží, kde by se dítě jinak nudilo s telefonem v ruce.
Carrom je indická hra na čtvercové dřevěné desce s otvory v rozích. Hráči cvrnkají prstem velký kamen, kterým se snaží dostat menší kameny do děr, trochu jako kulečník bez tága. Deska je větší a dražší, ale vydrží roky a hraje se na ní ve dvou i ve čtyřech.
Které vyrobíte doma
Nejjednodušší jsou mikado ze špejlí a zahradní hra se špalíky, na kterou stačí nařezat staré trámky nebo silné větve na kusy podobné délky. Hrany obruste smirkovým papírem, aby se nikdo nezranil třískou, a konce natřete barvou pro děti. Čísla na kolíky napíšete fixou na dřevo. Při výrobě zapojte děti do broušení a malování, na pilu dohlédněte sami.
Kendama a deska na carrom chtějí zkušeného kutila. Lepší je koupit je hotové.
Pro jaký věk se hodí
Mikado a věž z kvádrů od pěti let, s trpělivým dospělým i dřív. Skandinávské zahradní hry od šesti až sedmi let, kdy dítě hodí kolíkem dost daleko a pochopí pravidla. Kendama a carrom spíš pro školáky. Házení dřevěnými kolíky vyžaduje jasné pravidlo: nikdo nestojí za terčem a do hřiště se chodí, až dohodí všichni.
Zdroje
- Pravidla her vydávaná národními svazy a výrobci
- Česká obchodní inspekce
Publikováno: 14. 07. 2026
Kategorie: Hračky