Co dělá zpěv s dětským mozkem a proč zpívat dětem

Zpěv dítěti pomáhá hlavně ve dvou věcech: s řečí a s pocitem bezpečí. Když rodič zpívá, dítě slyší slova pomaleji a rytmicky, snáz je napodobí a zároveň vnímá známý hlas, který ho uklidňuje. Na kvalitě hlasu nezáleží. Malé dítě nepotřebuje zpěváka, potřebuje vás.

Už v bříšku

Sluch se u plodu vyvíjí v druhé polovině těhotenství a v posledních měsících už miminko slyší zvuky zvenčí, nejvíc hlas matky, který se k němu nese i přes její tělo. Výzkumy ukazují, že novorozenci dávají přednost hlasu své matky před cizími hlasy. Některé studie také naznačují, že miminko může po narození poznat melodii, kterou často slyšelo v děloze. Nejde o zázrak ani trénink inteligence, spíš o první seznámení. Zpívání v těhotenství je hlavně příjemná chvíle, kdy se matka zastaví a myslí na dítě, a i to má svou hodnotu.

Pokud vás zpívání baví, zpívejte bříšku jednu nebo dvě písničky, ke kterým se po porodu budete vracet. Uklidní i vás.

Zpívat může i tatínek. Mužský hlas je hlubší a k miminku v děloze se nese jinak, ale také ho po narození může poznávat.

Proč fungují ukolébavky

Ukolébavky mají na celém světě podobné rysy: pomalé tempo, opakování, klesající melodii a jednoduchá slova. Dospělý při nich sám zpomalí dech a zklidní se, a to dítě vnímá. Pomáhá i rituál. Když zazní stejná písnička každý večer po koupání, tělo se naučí, že přichází spánek. Nemusíte znát celý text, klidně broukejte, opakujte jednu sloku nebo si vymyslete vlastní slova se jménem dítěte. Ukolébavka nezaručí, že dítě usne hned, ale usínání bývá klidnější, a to i pro rodiče, kteří jinak u postýlky ztrácejí trpělivost.

Písničky a první slova

Dětské říkanky a písničky jsou malé učebnice řeči. Opakují stejné zvuky, rýmy a slabiky, a dítě si je díky rytmu zapamatuje dřív než běžnou větu. Když ukazujete při písničce na nos, oči a bříško, spojuje si slova s předměty. Písničky s pohyby, tleskáním nebo houpáním na koleni přidávají hru a rytmus, které malé děti milují.

U batolete sledujte, jak se k vám postupně přidává. Nejdřív pohybem, pak posledním slovem verše, nakonec celou slokou.

To je radost.

U předškoláků se písničky dají využít i jinak. Pomáhají při úklidu hraček, při oblékání nebo na dlouhé cestě autem, kdy se rozdělí role a každý zpívá jednu sloku. Hry se slovy, jako je vymýšlení rýmů nebo tleskání slabik, připravují dítě na čtení, protože se učí slyšet, z čeho se slova skládají. Pokud předškolák některou hlásku ještě nevyslovuje, zpěv mu dá příležitost zkoušet ji bez tlaku. Když vás obtíže s výslovností trápí, poraďte se s pediatrem nebo logopedem.

Živý hlas, nebo nahrávka?

Hudba z reproduktoru dítě pobaví a hodí se k tanci nebo v autě. Zpěv rodiče ale nahradit nemůže. Při něm totiž dítě vidí váš obličej, pusu, úsměv a reaguje na vás, vy zase na něj: zpomalíte, když se mračí, zopakujete sloku, když se směje. Takový oboustranný rozhovor je pro vývoj řeči i vztahu to nejcennější. Nahrávku berte jako doplněk, ne náhradu, a pokud hraje, nenechávejte ji běžet celý den jako kulisu. Dítě potřebuje i ticho, ve kterém slyší samo sebe a vás.

Jak začít, když nezpíváte

Mnoho rodičů se za svůj hlas stydí. Dítě ho ale nehodnotí. Začněte u přebalování nebo v kuchyni, kde vás nikdo neslyší, jednou krátkou písničkou, kterou si pamatujete z vlastního dětství. Klidně ji zpívejte pořád dokola, malé děti opakování vyhledávají. Hodí se i vlastní písničky: zazpívejte, co právě děláte, na jakoukoli melodii. „Teď si myjeme ručičky, voda teče do mističky.“ Dítě to pobaví a vy nemusíte nic vymýšlet dopředu. Pokud texty neznáte, najdete je ve zpěvnících lidových písní a říkanek, které má každá knihovna. Přidejte tatínka a prarodiče, každý hlas je pro dítě jiný a zajímavý.

Můj tip: Doporučila bych mít jednu „rodinnou“ písničku, kterou zpívá každý, kdo dítě uspává. Když jde spát k babičce nebo s tatínkem, známá melodie mu pomůže, i když maminka není doma.

Zdroje

• Americká pediatrická akademie
• Česká pediatrická společnost ČLS JEP